7. Apoštol periferie

7. Apoštol periferie

“Šel jsem tam na Boží pokyn a těm, kteří jsou ve zvláštní vážnosti, jsem v soukromí předložil evangelium …” (Galatským 2:2)

Kdo byl první zakládající člen a čestný předseda, apoštol pražské periferie prof. ThDr. PhDr. František Krus SJ? 

Narodil se 28. 6. 1871 v Dobré u Frýdku. Gymnázium vystudoval v Těšíně a po maturitě odešel na filozofická a teologická studia, nejprve do Vratislavi, a zakrátko na Gregoriánskou univerzitu v Římě. Do rakouské provincie SJ vstoupil dne 24. října 1900 ve sv. Ondřeji (St. Andrä) v Korutanech. Po noviciátě působil v kněžském semináři v Celovci. V roce 1905 se habilitoval pro pedagogiku a homiletiku na teologické fakultě v Innsbrucku, kde se stal záhy řádným profesorem. V roce 1919 byly řádové domy v Čechách a na Moravě odděleny od rakouské provincie a Dr. Krus se vrátil do vlasti. Působil jako spirituál v kněžských seminářích v Litoměřicích, v Brně a v Praze. V letech 1920 – 1923 a 1933 – 1937 byl superiorem rezidence u sv. Ignáce. Zajímal se o hnutí katolické mládeže a po několik let byl jeho duchovním rádcem. Současně byl redaktorem několika katolických časopisů. Jeho nejzáslužnější činností v Praze byl apoštolát na pražské periferii, kde pomáhal lidem v ohromné bídě hmotné i duchovní, lidem, kteří neměli co jíst a neměli mnohdy ani přístřeší. Péči o potřebné věnoval ohromné úsilí, šel pracovat mezi ně a pro ně. Nebyla to pouze michelská farnost, byly to i další pražské obce. V závěru života vyučoval na Filosofickém institutu v Benešově, kde 30. ledna 1941 zemřel.

Autor textu: Stanislav Varhaut 


Kostel sv. Ignáce, sídlo jezuitů