Celé shromáždění s tím souhlasilo, všechen lid ten návrh pokládal za správný. (1. Paralipomenon 13:4)
Návrh byl spolkem bez námitek přijat a schválen konzistoří. Spolek požádal dne 15. 9. 1941 o výjimku ze zákazu novostaveb („neubauverbot“) dle vládního nařízení č.166/1941 Sb. A odpověď? S datem 18. 9. 1941: „Vaší žádosti o povolení výjimky k provádění přemístění provisorní dřevěné kapličky na parcelu v Dolní Krči nelze vyhověti.“ Spolek se ještě téhož dne odvolal a 20. 9. 1941 byl vydán souhlas k přemístění dřevěné kapličky v termínu 13. 10. – 18. 10. 1941. Povolení bylo vydáno s řadou omezení, např.: „Nárok na opatření pracovních sil není tímto výjimečným povolením přiznáván. Zaměstnané pracovní síly mohou býti úřadem práce odňaty pro jiné práce, aniž by vznikal nárok na přidělení sil náhradních. Rovněž tak není na podkladě tohoto výjimečného povolení nárok na přidělení pohonných látek k provozování stavebních strojů a k provádění dopravy, jakož i na Speerovy poukázky při železniční přepravě.“
Autor textu: Stanislav Varhaut
